Spokojenost kam se podívám

4. dubna 2013 v 18:01 | Pája |  Milý deníčku...
Zas nějaká doba uběhla a já konečně si našla čas na psaní.
Už se kvůli škole, tréninkům a Matějovi skoro nestíhám zastavovat a odpočívat. Zase na druhou stranu, když mám čtvrtek volný, nebo nedejbůh abych byla v pátek večer doma a sama.... na to už zvyklá opravdu nejsem. Docela jsem si už zvykla na svůj uspěchaný styl života.

Škola mi zatím vychází ... skoro na jedničku ;) Nechápu jak je to možný, ale asi už jsem se konečně naučila učit. Nebo spíše v mém případě neučit. Tím, že už má "na čem stavět" mi stačí daná látka den předem dvakrát přečíst a pamatuji si ji.
Např. dnes: Psali jsme z fyziky, na kterou jsem se jenom koukla ( a to doslovně) včera asi ve 22hodin. Psali jsme z němčiny, kterou jsem si přečetla, jen abych věděla o co jde. A psali jsme z dějepisu, se kterým jsem vždycky válčila o 3 (později i o 2, ale moc mi to nevycházelo). A teď? Teď v pohodě. Z fyziky očekávám za 1, z nemčiny asi nejspíš za 2 :( a z dějáku jsem dostala 1 :-) Nad míru spokojená jsem.

V tancování si také nemůžu stěžovat. Ba naopak. S Fandou nám to asi záčíná jít. /Nechci si moc věřit a nechci to zakřiknout!/ Máme už asi 14 medailí z toho 1 zlatou, 1 zlatý pohár a ostatek tak nějak plus/mínus stříbro s bronzem napůl :-) Doufáme, že se nám teď o víkendu 6.4. v Nymburce podaří získat další zlato ve stt. Protože je to soutěž pod čsts. V soutěžích pod sutem jsme se již dávno rozloučili s první pozicí. Veverka s Novákovou a jejich bůhvíkolik let učenými sestavami.... to není nic s čím bychom se my mohli po roce a půl tančení měřit. Ale samozřejmě ve stt si už na ně chceme trochu došlápnout. Aby porotci věděli, že tady mají i jiný pár než je. Tak uvidíme jak to dopadne. Teď máme celkem hodně soutěží naplánovaných. Až v podstatě do 1. června.

Ve vztahu je to mezi námi taky "v pohodě". Sice to tohle slovo moc nevystihuje, ale nemůžu si stěžovat. Sice jsme teď přes Velikonoce měli menší (vlastně docela obří) konflikt, ale to je normální.... Být 5 dní v podstatě pořád spolu... to se dost dobře asi v naší fázi nedá :D Ale na Velikonoční pondělí jsme si to vynahradili :-) Jeli jsme na pouť do Kutné Hory. Sice jsme nešli na žádnou atrkaci, ale byli jsme spolu. Jen my dva. Nikdo jiný. Na šestý pokus mi Matěj vystřelil (dokonce hned) 2 růže najednou :D, dali jsme si párek v rohlíku, koupili něco rodičům domů a jeli jsme zpátky. Byla to krásná procházka. A hlavně, jak jsem už psala. Byli jsme sami. Daleko od všech známích, rodičů, sourozenců, prostě jen my.

Máme už naplánovanou i dovolenou. No, spíše dovolenou snů. Je to víkendový pobyt naruby. Začínáme nedělí 28.4 a končíme úterým 30.4 (takže máme sobotu na přípravu a tředu 1.května na zotavení). Máme volný vstup do wellenss centra - bazén, sauny, solárko, vířivka..... a mnoho dalšího. Budeme mít luxusní pokoj a všechno bude tak nějak ideální.
Stráááášně se těšíme :-)
Pro dnešek asi až moc slov. Končím :-)
Pája
 

1.12.2012 Věneček

6. prosince 2012 v 16:11 | Pája
Hodně věcí se změnilo za ten rok co jsme spolu. Já a Matěj.
Kdysž si vzpomenu na tu šatnu v sokolovně, hned vedle dveří, kde jsme se před rokem na mém věnečku "muchlovali" a jak to vypadalo teď, je to neuvěřitelný.
Jsme už spolu opravdu dlouho.... hodně dlouho.. :-) Jsem za to ráda :) a bude to ještě dýl ... ;)

1. Měli jsme předtančení s formací - FANTAZIE ... hustě :D ani jsem to nepo...kazila :D ... Šel to s námi právě i M. protože Šimon nemohl.
2. Dave měl ukázky. Docela zklamání na to, jak si hraje že je borec.
3. Andrejka a Dave ... kapitola sama pro sebe, raději se do toho neplést.
4. Čardáš už jsem hodně dlouho netancovala, vlastně naposledy někdy v tanečních, až do teď. Tancovala jsem ho s Martinem P, opsatně jako letkiss a lollypop.

Nikdy sál nebyl takhle kýčovitě nazdoben, s Fandou, Martinem, Petrem, Luckou, Vávrou a Čeřen jsme se na tom opravdu vyřádili :D Hlavně zdobené, tisíci konfetami, sloupy :D BOŽÍ! :D

P.

11. 11. 2012 Výročí

6. prosince 2012 v 16:10 | Pája |  Milý deníčku...
Je to už sice skoro před měsícem, ale nybl čas napsat článek.

Měli jsme výročí.
Měla jsem sice plán, který mi až tak nevyšel, ale to nevadí :-)
10.11. jsme byli v Semíně na plese. V tombole jsme vyhráli dvě klobásy na prkýnku a přesně o půl noc jsme za ukrutné zimi šli s Matýskem ven a on mi předal výroční dáreček :) Bylo to čokoládové srdíčko Milka, které symbolizovalo naši lásku a knížku Líbáš jako ďábel, která symbolizovala .... no... ať si má nazor jaký chce :D .. Každopádně jsme na tom už dřív před výročím byli v kině a ylo to docela hustě dobrý :-) a tak Knížka je úžasná na čtení, vážně jsem se pobavila :D

11. 11. Měl Matýsek sice trénink, ale to nevadilo, po poledni přijel. Měli jsme k obědu svatomartinskou husu a poté .... no už si ani nevzpomínám co jsme dělali :) ... ale vím, že večer jsme se šli projít, potom na večeři do pizzerie na šampaňské, šopský salá, pizzu a zmrzlinový pohár (černý baron a ledový oheň - mňam!! )
Po tom, co jsme si napucli bříška jsme se odkulili do Billy, koupili si pěnu do koupele a pak šli domů...
Taťkovi jsme zabrali v 8 večer vanu, naplnili ji bublinkami, pustili Československo má talent (konečně jsme to mohli sledovat spolu a ne jen před fb jako před rokem - ach...)
No a potom následovala samotná koupel... No ... WOW :D ... nevím co jinýho dodat :D ... Prostě .... pocity zůstanou :D nechci spát podrobnosti /ale štěstí, že máme tak velkou vanu ;) :D /

Ráno nám ovšem z toho všeho bylo pěkně zle. :D Já nešla do školy, M. do práce a leželi jsme v posteli. Já jsem ovšem v posteli ležela ještě celý týden :( Opravdu mi nebylo dobře...
Ale výročí bylo nádherný :-)

P.
 


Nesnáším hádky

31. srpna 2012 v 13:48 | Pája |  Milý deníčku...
Nesnáším, když se hádáme, ale na druhou stranu k tomu někdy musí dojít. Nikdy nemůžeme mít stejný názor úplně na všechny věci na světě. To prostě nejde. Na jednu stranu by mi jeho maturita mohla být jedno, snažila jse se. Když to nechce sám, já s tím nic neudělám. Na druhou stranu mi to prostě nemůže být jedno. Je můj přítel a prostě nemůžu dopustit, aby si skopal život.
Tohle byla asi tak největší hádka, kterou jsme vedli. Podíl jsme na ní měli oba, já jsem malinko vylítla, ale měla jsem k tomu důvod. A Matěj ? Samozřejmě klídek pohoda a pak milion zpráv jak jsem ho zklamala, že si to bude pamatovat dlouho, že on je zas ten nejhorší apod. Přitom tímhle udělal tou mrchou mě.
To je jedno, už se mi to nechce řešit.

Už to bude snad dobrý, jelikož jsem mu po tom, co mi dal chvíli volnosti, napsala že se chci usmířit. Nesnáším, když na mě někdo tlačí. To do toho máte ještě milion důvodů "jít".

P.

Kam dál